Začalo to celkem zajímavě. Přijel člověk, u kterého jsem zběžným ohledáním zjistil, že patří k personálu dvoučlenné psí smečky. Působil přátelsky a něco si u nás domlouval. Hned jsem vycítil, že se jedná o nějaké překvapení pro mě. To už tak nějak pes pozná a ani nepotřebuje rozumět všem těm zbytečným slovům, které lidé obvykle používají.

Já si žiju docela dobře, musím říct. Někdo bydlí v boudě, já mám vlastní barák. Je to výhoda hlavně v tom, že máte všechen personál pěkně po ruce a když něco chcete, můžete je úkolovat prakticky okamžitě. Abyste tomu rozuměli, šéfuju tady já, i když si třeba někdo myslí to samé o sobě.