Sedím v novém obývacím pokoji, do nohou mě hřeje podlahové topení, udělala jsem si čaj ve své krásné nové kuchyni a kochám se výhledem z obrovského francouzského okna. Ano, nakonec jsme dostavěli, i když jsme o tom přestali podávat zprávy. Všechen ten shon kolem stavby, neustálého stěhování sem a tam a zařizování nás zaměstnalo natolik, že kromě práce a nějakých těch psích a rodinných povinností nám mnoho času nezbývalo. Pokud jste snad někdo se zájmem čekal na další články, omlouváme se, že jsme Vás zklamali. Abychom ale neodcházeli od zahájeného díla a jelikož máme ten stavební cirkus stále v živé paměti, budeme psát články zpětně, jako vzpomínku na jednotlivé etapy „života“ našeho domu.

Dříve nebo později se prostě rozhodnete usadit. Ze známosti se stane vážná známost a pokud všechno funguje a nemáte výhrady k zaběhnutým pořádkům, jednoho dne se oblečete do úchvatných bílých šatů. Některé z nás si tak splní svůj holčičí sen a pak je čas začít pracovat na vyplnění dalšího snu v pořadí. Teď ale nemluvím o předávání genetických informací následujícím generacím, mateřský pud lze přesvědčivě umlčet tím, že si pořídíte domácího mazlíčka (v našem případě spíš mazla). Než totiž začnete přemýšlet o rozšiřování rodiny, ideálně si nejprve vybudujete kvalitní zázemí, postavíte si hnízdo. A my jsme začali pěkně od podlahy.